Naruby, rub naruby

19. listopadu 2010 v 20:10 | Tsukiko
To bylo slunce zelené a tráva červená, voda nabrala krémové barvy a nebe zešedlo. Na polích, místo krav, právníci se pásli. Kolena červená od trávy, z huby jim trčela tráva a za nima štěkající psi, aby přidali, než slunce zhasne, chtějí mít spaseno.

V továrně zas tlačící se účetní čtyři na metru čtverečním. Jedni polomrtví hlady, druzí ušlapáni, ale jsou zde i dobré případy. Ti průbojní, kteří si dokáží naplnit žaludek se mají ze všech nejlépe, do doby, než jim setnou hlavy a pověsí na hák do mrazáku. Na vše zde dohlížejí kuřata, ale když potřebují pomoc, běží to vyslepičit medvědům, kteří ochotně přikládají ruku k dílu. Ovšem, medvědi nepomáhají pouze zde, ale i jako ochranka.
Kdo že potřebuje ochranku? Přeci naše carstvo, kolik císařství, tolik lvů, vládců. Tedy všeho všudy deset lvů a kolik lvů tak dvojnásobek lvic. A pak jsou tu ministři, tygři a leopardi. Podle barvy srsti poznáte jaké císařství zastupují.
Za slušnost, když vás císař k sobě pozve, se bere šlechtěný dárek. Šlechtěný dárek má pouze čtyři druhy. Žena se šedýma očima a černými hřebýkovými vlasy. Muž se zelenýma očima a s hnědými hustými vlasy. Muž s  modrýma očima a s blonďatými vlnitými vlasy. A nakonec žena s pletí posetou pihami s očima hnědýma se zrzavými kudrnatými vlasy.
Císaři jich mají nespočet, chovají je v klecích a chodívají se na své šlechtěné mazlíčky dívat, avšak nesmí býti samice u samce, jejich kříženec by musel býti popraven, v nejlepším případě vyhoštěn.

Carstvo se rádo dívá na politické rodeo. Na politikovi vždy sedí opice, a která se na politikovi udrží nejdýl, vyhrává. Tento sport pořádají na památku vyhynulých býků a poté krav, které bez nich nemohly pokračovat v božím údělu. Ale politiků ubývá, proto se používají chemici. Jeden takový chemik byl zavřený v kleci a čekal než přijde nařadu. Zvenku byl trochu slyšet řev opice, ostatní přehlušily veliké hodiny se svým tik-tak. Tik-tak....tik-tak......tik-tak......

Vzbudil se celý spocený, otřel si čelo a rozhlédl se po pokoji.  Byl to jen sen .... hlasitě se rozesmál a smál se a smál, ale to se lekl rachotu okovů! Otevřel oči a nad ním se skláněl vlk s vyceněnými zuby držíc pouta chemika v tlamě .....
 


Komentáře

1 Ája Ája | E-mail | Web | 20. listopadu 2010 v 16:12 | Reagovat

Lol na jednu stranu to vypadalo jako satira a na druhou jako horor XDDD chudák chemik :D

2 Tsukiko Tsukiko | E-mail | Web | 20. listopadu 2010 v 21:22 | Reagovat

[1]: Jéé díky ^^

3 Lucerna Lucerna | Web | 21. listopadu 2010 v 15:32 | Reagovat

super :-D tato poviedka sa ti naozaj mooc vydarila! ;-)

4 Tsukiko Tsukiko | E-mail | Web | 21. listopadu 2010 v 18:59 | Reagovat

[3]: Díííky ^^

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama